Hospodaření

Co to vlastně je hospodaření?
  • Peníze – získávání a nakládání s nimi
  • Rozpočet – tvorba, čerpání, kontrola
  • Správa majetku – pokladna, inventarizace, účetní doklady
  • Účetnictví – řádné vedení
  • Daňové povinnosti

Stručně řečeno, veškeré příjmy, výdaje a jejich správa a evidence

Hospodaření odborové organizace se řídí obecně právními předpisy, stanovami a vlastními zásadami hospodaření. Problémem je, nepřehlednost zákonů a předpisů ohledně toho, co platí právě teď. Mnohdy se to míchá s minulostí a mediálními diskuzemi.

Legislativa

Zde je přehled zákonů, které jsou pro hospodaření důležité. Plné znění zákonů naleznete na stránkách zakonyprolidi.cz

Zákon č. 563/1991 Sb. Zákon o účetnictví

Vyhláška č. 325/2015 sb. Prováděcí předpis k jednoduchému účetnictví

Vyhláška č. 324/2015 sb. Prováděcí předpis k účetnictví podvojnému

Zákon č. 586/1992 Sb. Zákon o daních z příjmů

Zákon č. 338/1992 Sb. Zákon o dani z nemovitých věcí (pokud ZO vlastní pozemek, chatu)

Zákon č. 16/1993 Sb. Zákon o dani silniční (pokud ZO vlastní auto)

Struktura v ZO OSŽ

V první řadě je třeba znát strukturu základní organizace (dále jen ZO), jelikož v rámci hospodaření je třeba znát kdo má jaké pravomoci a za co odpovídá.

ZO OSŽ – Stanovy čl. 24 – stručný výňatek – je odborovou organizací dle ustanovení Zákona č. 89/2012 Sb. § 3046, občanského zákoníku. Je samostatná organizační jednotka OSŽ, která disponuje vlastními orgány a je oprávněna nabývat majetek a disponovat s ním dle stanov, vnitřních předpisů OSŽ a vlastních zásad. Je právnickou osobou se svéprávností v rámci těchto stanov, vlastním IČ a registračním číslem. Jednat za ZO OSŽ je oprávněn Závodní výbor ZO OSŽ (dále jen ZV OSŽ). Za ZV OSŽ a ZO OSŽ na základě rozhodnutí těchto orgánů se podepisuje předseda ZO OSŽ nebo, v jeho nepřítomnosti, místopředseda ZO OSŽ, případně jiný, v zápise z jednání ZV OSŽ předem pověřený člen a to tak, že k razítku připojí svůj podpis. ZO OSŽ řeší problematiku v rozsahu své působnosti.
V ZO OSŽ, která má do 30 členů se volí, nejméně předseda ZO OSŽ a dva členové pověření kontrolou hospodaření.
ZO OSŽ s větším počtem než 30 členů volí, povinně:
a) Předsedu ZO OSŽ,
b) Místopředsedu ZO OSŽ,
c) Hospodáře ZO OSŽ,
d) Závodní výbor ZO OSŽ, který je statutárním orgánem ZO OSŽ,
e) Revizní komisi ZO OSŽ.

V ZO OSŽ s územní rozptýleností svých členů na odloučených pracovištích, v případech nepřetržitého režimu práce nebo při vysokém počtu členů, může funkci členské schůze plnit konference volených zástupců z každého pracoviště (dílenské organizace, odborového úseku).
Nejvyšším orgánem ZO OSŽ je členská schůze nebo Konference ZO OSŽ.
Členská schůze nebo Konference ZO OSŽ se koná podle potřeby, nejméně však 1 x do roka. ZV OSŽ je povinen svolat členskou schůzi nebo Konferenci ZO OSŽ v roce konání Sjezdu OSŽ, a to před tímto sjezdem.
Funkcionáři v ZO OSŽ jsou voleni ve volbách vyhlášených Ú-OSŽ Ústředím OSŽ v roce konání řádného Sjezdu OSŽ na jednotné období. Funkcionáři zvolení v doplňujících volbách jsou voleni do konce původního volebního období. Pokud ZO OSŽ neprovede v termínu určeném Ú-OSŽ volby, má Ú-OSŽ právo tuto organizaci zrušit nebo sloučit s jinou ZO OSŽ. ZV OSŽ zastupuje všechny členy příslušné ZO OSŽ při jednání se zaměstnavatelem, příp. dalšími orgány a úřady a tam, kde je příslušným odborovým orgánem ve smyslu pracovněprávních předpisů. Otázky zániku, slučování nebo rozdělování ZO OSŽ jsou výhradně v pravomoci rozhodnutí členské schůze nebo konference příslušné ZO OSŽ. Zánik nebo sloučení ZO OSŽ je nutné oznámit na Ú-OSŽ. V případě, že ZO OSŽ z důvodů její nefunkčnosti není schopna sama rozhodnout o zániku, sloučení nebo rozdělení ZO OSŽ, popř. o zcizení svého majetku, má právo o tomto rozhodnout Ú-OSŽ. Orgány ZO OSŽ jsou usnášeníschopné k přijetí svých rozhodnutí při nadpoloviční účasti svých řádných členů na jednání pozvaných. Usnesení těchto orgánů jsou schválena, hlasuje-li pro ně nadpoloviční většina přítomných členů (delegátů) a jsou pro příslušný orgán odborové organizace a členy, závazná. ZO OSŽ jsou oprávněny k právním jednáním pouze v rámci své působnosti. Při prodeji svého nemovitého majetku jsou ZO OSŽ, s ohledem na článek 26 těchto stanov, povinny tento nejprve nabídnout k odkoupení OSŽ formou nabídky Ú-OSŽ. ZO OSŽ, respektive ZV OSŽ, jsou povinny plnit usnesení Ústředí OSŽ (čl. 17 těchto stanov) a příslušného PV OSŽ nebo NeRV OSŽ (čl. 22 těchto stanov).

Předseda – je statutárním zástupcem organizace. Odpovídá za správné a řádné projednávání v oblasti hospodaření s finančními prostředky. Má pravomoc i odpovědnost v uskutečňování hospodářské agendy. Zejména:

  • S hospodářem, popř. s pověřenými členy výboru má dispoziční oprávnění nakládat s finančními prostředky uloženými na účtech
  • Podepisuje příkazy k úhradám společně s hospodářem
  • Odpovídá za řádné vedení hospodářské agendy
  • Dbá o informování a proškolování hospodáře
  • Zabezpečuje řádné předání hospodářské agendy při změně hospodáře
  • Dbá o správný odvod čl. příspěvků

Hospodář – by měl být řádně zvolený člen organizace

  • Odpovídá za správu finančních prostředků
  • Organizuje a zabezpečuje placení a zaúčtování
  • Spolupodepisuje finanční operace
  • Dbá na správnost účetních dokladů
  • Připravuje rozpočet a předkládá jej k projednání
  • Řádně vede účetnictví a evidenci
  • Vyhotovuje výkazy o hospodaření
  • Spolupracuje s inventarizační komisí
  • Dbá na správné a včasné plnění povinností vůči orgánům státní správy

Revizní komise – (dále RK ZO OSŽ) podává informace ZV OSŽ, členské schůzi nebo konferenci o výsledku provedených kontrol hospodaření.

  • Kontroluje stav pokladny, účtů a vedení účetních dokladů
  • Kontroluje čerpání rozpočtu
  • Prosazuje a obhajuje zásady hospodaření
  • Účastní se inventarizace
  • Projednává návrh rozpočtu
Příjmy

Příjem finančních prostředků (příjmy – výnosy)

  • Členské příspěvky – Výběr členských příspěvků a odvod na ústředí se řídí stanovami.

(do příjmu se vždy uvádí celá částka a do nákladu se uvádí případný odvod na ústředí)

Členské příspěvky jsou osvobozeny od daně z příjmu dle Zákona č. 586/1992 Sb. § 19 odst. 1 písm. a), ve výši, která je dána stanovami.

Zaplacené členské příspěvky si členové mohou uplatnit jako odpočitatelnou položku ze základu daně v souladu se Zákonem č. 586/1992 Sb. § 15 odst. 7, do výše 1,5 %, zdanitelných příjmů podle § 6, s výjimkou příjmů podle § 6 zdaněných srážkou podle zvláštní sazby daně, maximálně však do výše 3000 Kč za zdaňovací období.

  • Kapitálový majetek (úroky) – Úroky z běžných a spořících účtů a terminovaných vkladů jsou u odborových organizací předmětem srážkové daně v souladu se Zákonem č. 586/1992 Sb. 36 odst. 5. Zvláštní sazba daně z příjmů činí 19 % z úrokového příjmu z účtu a vkladu u bank a spořitelních a úvěrních družstev u

a)veřejně prospěšného poplatníka, který není obcí, krajem, nebo poplatníkem uvedeným v § 18a odst. 5,

b)společenství vlastníků jednotek.

Banky tuto daň sráží a odvádí. Daňové přiznání se podávat nemusí dle § 38e odst. 7

Nepodá-li poplatník daňové přiznání do konce lhůty stanovené zvláštním právním předpisem, může místně příslušný správce daně poplatníka považovat částky zajištění daně za vyměřenou a uhrazenou daňovou povinnost poplatníka. Úhrn částek zajištění daně sražených a odvedených plátci daně se v takovém případě považuje po uplynutí osmého měsíce po skončení zdaňovacího období za platbu na daň provedenou poplatníkem. Pokud poplatník nepodá do uplynutí lhůty, ve které lze daň vyměřit, daňové přiznání, považuje se daňová povinnost poplatníka za vyměřenou ve výši této platby.

  • Příjem z pronájmu – např. nemovitosti, dopravního prostředku nebo jiného movitého majetku. Tyto příjmy podléhají daňové povinnosti dle Zákona č. 586/1992 Sb. § 18a
  • Prodej majetku – příjem z prodeje majetku je vždy předmětem daně z příjmu právnických osob.

Při prodeji majetku lze uplatnit osvobození v souladu se Zákonem č. 586/1992 Sb. § 20 odst. 7 Veřejně prospěšný poplatník s výjimkou obce, kraje, poskytovatele zdravotních služeb, který má oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona upravujícího zdravotní služby, a profesní komory a poplatníka založeného za účelem ochrany a hájení podnikatelských zájmů svých členů, kteří nejsou organizací zaměstnavatelů, může základ daně zjištěný podle odstavce 1 snížený podle § 34 dále snížit až o 30 %, maximálně však o 1000000 Kč, použije-li prostředky získané touto úsporou na dani v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) prováděných nepodnikatelských činností. V případě, že 30 % snížení činí méně než 300000 Kč, lze odečíst částku ve výši 300000 Kč, maximálně však do výše základu daně. Veřejná vysoká škola, obecně prospěšná společnost nebo ústav, které jsou soukromou vysokou školou podle zákona upravujícího vysoké školy, a veřejná výzkumná instituce mohou základ daně zjištěný podle odstavce 1 snížený podle § 34 dále snížit až o 30 %, maximálně však o 3000000 Kč, použijí-li prostředky získané touto úsporou na dani v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) na vzdělávání, vědecké, výzkumné, vývojové nebo umělecké činnosti a v případě, že 30% snížení činí méně než 1000000 Kč, mohou odečíst částku ve výši 1000000 Kč, maximálně však do výše základu daně.

  • Dary – Organizace může obdržet dar:
  1. Od jiné právnické osoby, která si podle Zákona č. 586/1992 Sb. 20 odst.8, tento dar odečte od základu daně. Od fyzické osoby, a to v souladu se Zákona č. 586/1992 Sb. § 15 odst.1

Náležitosti Darovací smlouvy:

  • Kdo je dárcem
  • Komu je dar určen
  • Výše daru
  • Účel, na který má být dar použit
  • Vyjádření o úmyslu dar přijmout
  1. Převodem ze sociálního fondu – z hlediska daňových předpisů má tento převod charakter bezúplatného příjmu a řídí se Zákonem č. 586/1992 Sb.

Povinnosti odborové organizace v případě obdržení daru, jsou následující:

  • Vést průkaznou evidenci (včetně dokladů) o použití obdržených prostředků
  • Řídit se podmínkami stanovenýma v darovací smlouvě, popřípadě kolektivní smlouvě

Pokud bude dar použit dle Zákona č 586/1992 Sb. § 20 odst. 8, popř. § 15 odst. 1, lze dar v souladu s § 19 odst. 2, osvobodit od daně.

Pokud bude mít organizace vedle osvobozeného daru již jen příjmy z členských příspěvků a úroků (zdaněno srážkovou daní – bankou), dle Zákona č 586/1992 Sb. § 38mb, není povinen podávat daňové přiznání a podle Zákona č 586/1992 Sb. § 38mc, nevzniká povinnost tuto skutečnost hlásit správci daně.

Výdaje

Výdej finančních prostředků (výdej – náklady)

Dle Zákona č. 586/1992 Sb. §4 odst. 1 písm. k), jsou příspěvky a podpory poskytnuté z prostředků odborové organizace osvobozeny od daně z příjmu, a to jak nepeněžní, tak i peněžní. U darů (bezúplatného plnění) se řídíme Zákonem č. 586/1992 Sb. §10 odst. 3 písm. c), pokud jejich úhrn od téhož poplatníka ve zdaňovacím období nepřevyšuje částku 15000 Kč, jsou také osvobozeny od daně z příjmu.

Finanční prostředky odborové organizace slouží k uspokojení rekreačních, kulturních, sportovních potřeb všech členů, dále k financování činnosti a k financování zařízení ve vlastnictví organizace (např. rekreační zařízení). V některých případech lze použít tyto prostředky i pro rodinné příslušníky členů. Na jaké konkrétní použití, je dáno zásadami hospodaření organizace schválené spolu s rozpočtem, členskou schůzí nebo konferencí. Stejně tak se dá stanovit, kdo je rodinný příslušník člena. Standartně to bývají manžel, manželka, druh, družka, děti vlastní a osvojené.

Finanční prostředky organizace se užívají hlavně k těmto účelům:

  • Sociální opatření členů – např. podpora při úmrtí (může být formou peněžní nebo nepeněžní např. úhrada věnců, kytic), návratná zápůjčka (tady je zapotřebí mít smlouvu ošetřenou tak, aby byla zajištěna návratnost, např. ručitel), sociální podpora při tíživé situaci (limity a hlediska si každá organizace stanoví sama)
  • Kulturní a vzdělávací činnosti – např. nákup vstupenek, školení, pronájem sálů apod.
  • Sportovní činnosti – např. bazén, tělocvična, lyžařský vlek apod.
  • Rekreační činnosti – např. poznávací zájezdy, rehabilitace, dětské tábory apod.
  • Organizační činnosti – zde se zahrnují náklady s činností organizace, např. cestovné, poštovné, telefonní poplatky, náklady na schůze a konference, nájem kancelářské potřeby apod.
  • Pojistné, poplatky, daně – např. bankovní poplatky, pojistky, daně
  • Ostatní – zde se zahrnují náklady které nejdou zahrnout do výše uvedených, např. dar k životnímu jubileu, narození dítěte apod.
Daně

Jednoduše řečeno všechny příjmy podléhají zdanění, ale některé druhy příjmů jsou od daně osvobozeny.

  • Členské příspěvky  – jsou osvobozeny od daně z příjmu dle zákona č. 586/1992 sb. § 19   odst. 1 písm. A), ve výši, která je dána stanovami.  (V OSŽ je to 1% z čisté mzdy)

Zaplacené členské příspěvky si členové mohou uplatnit jako odpočitatelnou položku ze   základu daně v souladu se zákonem č. 586/1992 sb. § 15 odst. 7, do výše 1,5 %,   zdanitelných příjmů podle § 6, s výjimkou příjmů podle § 6 zdaněných srážkou podle   zvláštní sazby daně, maximálně však do výše 3000 kč za zdaňovací období.

  • Úroky z běžných a spořících účtů a terminovaných vkladů jsou u odborových organizací předmětem srážkové daně v souladu se zákonem č. 586/1992 sb. § 36 odst. 5 zvláštní sazba daně z příjmů činí 19 % z úrokového příjmu z účtu a vkladu u bank a spořitelních a úvěrních družstev.

Banky tuto daň sráží a odvádí. Daňové přiznání se podávat nemusí dle § 38e odst. 7

„Nepodá-li poplatník daňové přiznání do konce lhůty stanovené zvláštním právním předpisem, může místně příslušný správce daně poplatníka považovat částky zajištění daně za vyměřenou a uhrazenou daňovou povinnost poplatníka. Úhrn částek zajištění daně sražených a odvedených plátci daně se v takovém případě považuje po uplynutí osmého měsíce po skončení zdaňovacího období za platbu na daň provedenou poplatníkem. Pokud poplatník nepodá do uplynutí lhůty, ve které lze daň vyměřit, daňové přiznání, považuje se daňová povinnost poplatníka za vyměřenou ve výši této platby.“

  • Příjem z pronájmu – např. Nemovitosti, dopravního prostředku nebo jiného movitého majetku. Tyto příjmy podléhají daňové povinnosti dle zákona č. 586/1992 sb. § 18a
  • Prodej majetku – Příjem z prodeje majetku je vždy předmětem daně z příjmu právnických osob.

Při prodeji majetku lze uplatnit osvobození v souladu se zákonem č. 586/1992 sb. § 20 odst. 7 …poplatník založený za účelem ochrany a hájení podnikatelských zájmů svých členů, kteří nejsou organizací zaměstnavatelů, může základ daně zjištěný podle odstavce 1 snížený podle § 34 dále snížit až o 30 %, maximálně však o 1000000 kč, v případě, že 30 % snížení činí méně než 300000 kč, lze odečíst částku ve výši 300000 kč, maximálně však do výše základu daně, použije-li prostředky získané touto úsporou na dani v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) prováděných nepodnikatelských činností.

  • DAR – Povinnosti odborové organizace v případě obdržení daru, jsou následující:
  1. Vést průkaznou evidenci (včetně dokladů) o použití obdržených prostředků
  2. Řídit se podmínkami stanovenýma v darovací smlouvě, popřípadě kolektivní smlouvě

Pokud bude dar použit dle zákona č 586/1992 sb. § 20 odst. 8, popř. § 15 odst. 1, lze dar v souladu s § 19 odst. 2, osvobodit od daně.

Pokud bude mít organizace vedle osvobozeného daru již jen příjmy z členských příspěvků a úroků (zdaněno srážkovou daní – bankou), dle zákona č 586/1992 sb. § 38mb, není povinen podávat daňové přiznání a podle zákona č 586/1992 sb. § 38mc, nevzniká povinnost tuto skutečnost hlásit správci daně.

  • Daň z nemovitostí věcí – tvoří daň z pozemků a daň ze staveb a jednotek.

Poplatníkem daně je vždy vlastník (pozemku, stavby, jednotky)

Od daně z pozemků jsou osvobozeny dle § 4 odst. (1) písm. f) pozemky tvořící jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou, která je budovou, nebo se zdanitelnou jednotkou ve vlastnictví obecně prospěšných společností, spolků, odborových organizací, organizací zaměstnavatelů, mezinárodních odborových organizací a jejich pobočných organizací. Odst. (3) … jsou osvobozeny od daně z pozemků, nejsou-li užívány k podnikání, pronajímány nebo propachtovány.

Od daně ze staveb a jednotek jsou osvobozeny dle § 9 odst. (1) písm. f) zdanitelné stavby, které jsou budovou, nebo zdanitelné jednotky ve vlastnictví obecně prospěšných společností, spolků, odborových organizací, organizací zaměstnavatelů, mezinárodních odborových organizací a jejich pobočných organizací. Odst. (4) … jsou osvobozeny od daně z pozemků, nejsou-li užívány k podnikání, pronajímány nebo propachtovány.

Poplatník uplatní nárok na osvobození od daně z pozemku, ze staveb a jednotek v daňovém přiznání.

  • Silniční daň – předmětem daně silniční jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla registrovaná a provozovaná v české republice, jsou-li používána k podnikání nebo k jiné samostatné výdělečné činnosti nebo jsou používána v přímé souvislosti s podnikáním anebo k činnostem, z nichž plynoucí příjmy jsou předmětem daně z příjmů u subjektů nezaložených za účelem podnikání podle zvláštního právního předpisu.